* Absolutní Bytí    *

 

O Pravdě a Absolutnu

Pravda se nedá vyjádřit slovy, protože leží mimo lidskou představu a jejího popisu nelze dosáhnout schopností lidských slov. Pravda je tedy mimo naše slovní koncepty i veškeré koncepty mysli.  
Pravda je nepoznatelná, ale může být poznána. My víme o ni, protože jí ve skutečnosti jsme.  
Pravda je Tady a Teď čekající na to, že bude objevena, připravena všechny lidi přijmout, ale bohužel ne všichni jsou připraveni přijmout Pravdu. Pravda je většině lidem nemilá, proto je počet těch, kteří poznali stále jen velmi malý.  
Je jen jedna Pravda, ale mnoho různých popisů Pravdy. Pravda, která byla vyřknuta, je jen částečná. Pravda, nikdy nemůže být úplná, dá se na ni pouze poukázat, protože je nepopsatelná. To, co existuje nelze popsat a co lze popsat, neexistuje.  
Proto můžeme o Pravdě jen lhát nebo mlčet.  
Pravdivá je skutečnost, která říká, že mimo absolutní vědomí nic neexistuje. Vše co vidíme, jsou klamné obrazy, které jsou promítány prostřednictvím imaginární schopnosti absolutního vědomí na absolutní vědomí. Pravda je jen jedno jediné poznání, že ten kdo poznal, poznání a to, co bylo poznáno je jedno a to samé, věčné a nepopsatelné, kterému dáváme jméno absolutní vědomi.  
Člověk, není tedy nic jiného než ono Samo, absolutní vědomí. Jediné, neměnné, nepomíjející, bez tvaru a beze jména, bez jakýchkoliv vlastností, existující nad všemi protiklady.  
V neduální říši absolutna neplatí logika, ale paradoxy. Absolutní vědomi je jako takové nepopsatelné, ale může být druhým ukázáno tím, že jím člověk sám je.  
Celý svět je iluze, jen představa v absolutnu, jehož jediná zdánlivá aktivita je produkce nových a nových myšlenek a představ.  
Osoby, které se zjevují, nejsou nic jiného než jen klamné jevy, které jsou promítány prostřednictvím imaginární schopnosti absolutního vědomí, na absolutní vědomí, které člověk ve skutečnosti je. Osoby jednají, myslí a cítí tak, jak je chtěno absolutnem a absolutní vědomí je divákem na sebe promítané osoby.
Poznání iluzorního světa je dosaženo tím, že absolutní vědomí promítá poznávajícího prostřednictvím své imaginární schopnosti. Pokud promítá absolutní vědomí nevědoucího, není tento schopen tohoto poznání dosáhnout.  
To, co vidíme, jsou neustálé změny - a pokud chtěno absolutnem - musíme nalézt TO, co nemůže být nalezeno, co tyto změny překrývá a co je neměnné. Naučit se rozlišovat mezi tím co nikdy nepřišlo a nikdy neodchází a co je skutečné a mezi tím, co přichází a odchází a ve skutečnosti neexistuje.  
Pouze absolutní vědomí existuje. Neexistuje nic druhého. Proto může existovat jen jedna jediná vůle - a sice vůle absolutního vědomí - které toto vědomí zapůjčuje svůj výraz prostřednictvím své vlastní imaginace. To, co absolutní vědomí promítá, se děje, to, co absolutní vědomí nepromítá, se nemůže stát. Vůle absolutního vědomí je jedinou příčinou zdánlivě odehrávajícího se dění.  
Poznání skutečnosti je poznáni absolutního vědomí a neexistence relativního světa.  
Jakmile je poznáno, že neexistuje nic mimo nepojmenovatelné, neměnné, nekonečné a věčné, je poznáno všechno.