Učení - Ukazatele k praxi

Veškeré rady jsou na úrovni iluzorní osobnosti, dokud se dotyčný s osobností ztotožňuje. Absolutno žádnou radu nepotřebuje. Proto my spolu komunikujeme na tzv. relativní úrovni. Na absolutní bychom spolu jen mlčeli, protože by nebylo co říct.  

Ty víš, že Já jsem Tvé vlastní JÁ. Jaképak hledání tradic a spojitostí, když Ty a já jsme jedno a to samé? Zbude jen ticho, které všechno přehluší. Na absolutní úrovni vidíš, že není co řešit a ani není nikoho, kdo by se mohl o něco snažit, protože nic a nikdo neexistuje. Jen jedna jediná esence, která je původem všeho, protkávající vše, naše nejvlastnější JÁ.  

Když děláš to, co chceš dělat, tak konáš boží vůli. Boží vůle se děje vždycky, ať děláš, co děláš, či neděláš :-) Nemůžeš udělat nic špatně. Dělej, co Tě baví, bez toho, abys uvažoval o tom, jestli to má nějaký smysl, nebo jestli to k něčemu povede. Nebo dělej, co musíš dělat, i když to k ničemu nepovede. To nehraje žádnou roli. Existuji jen procesy, které se vyvíjí na základě různým impulsu. My všichni následujeme tyto impulsy, žádný osobní konatel neexistuje, pocit že nějaké já někdy něco dělá je iluze. Následuj impuls, který sděluje pramen. Bez toho aby sis myslel, že jsou to TVÉ impulsy (dobré nebo špatné). Sleduj, jak se situace a život vyvíjí dál. Tak bůh poznává sám sebe prostřednictvím Tvých kondicí a dívá se na svět Tvýma očima.  

 

 

Učení - Ukazatele k praxi

Probuzeni není možné ničím docílit. Nemůže tedy být nic, co je pro něj důležité, protože není možné se k němu žádným způsobem dopracovat. Zároveň vše, čeho můžeš dosáhnout, můžeš ztratit. :-)

Jak být pořád Tady a Teď? Stejně z toho zase vypadneš, kdyby ses o to snažil. :-)

Kdo je ten, který se snaží něčeho dosáhnout? Pořád je to mysl, která se snaží zbavit sama sebe. A to co možná nejlepším a nejefektivnějším způsobem. Když to vzdáš a přestaneš na to myslet, když se oddáš svojí bezmocnosti, protože vidíš, že není možné vůbec nic dělat........

Pak co zůstane, je Teď a Tady. Tvoje vlastní přirozenost.

 

Učení - Ukazatele k praxi

Duchovni cesta iluzorní osobnosti je jedna věc, Probuzeni druhá. Techniky nemají na Probuzení žádný vliv, protože se k němu nemůžeš žádným způsobem dopracovat, stejně tak jako si jej nemůžeš zasloužit. Nikdo z nás si ho nezasloužil. Probuzeni se děje z vůle boží. Je to Tvoje vlastní dědictví. Poznání nenastane kvůli technikám, krokům či pokrokům. Nastane nezávisle od všeho z boží vůle. Nastane PŘESTO. Každý jedinec má svou vlastní cestu, každý je jedinečný. V rámci iluze se může dít cokoliv, všechno je možné. Nic nehraje ve skutečnosti žádnou roli. To jsou jen koncepty mysli. Stejně se nikdy nic neděje.:-)) Z hlediska TOHO neexistuje žádné stvoření ani zničení, ani žádný vývoj. Na relativní úrovni si TO může hrát na cokoliv. Proto nemohu nabídnout žádný koncept, kterého by mohla mysl držet. Naopak. Všechno je možné. Moje rada je: prostě BUĎ. Užívej si život, jak jen můžeš. Buď s tím co je TADY a TEĎ. Mysl Tě drží zpátky. Nedá se to udělat hlavou. Nejpozději na konci života jí budeš muset pustit. Proč ne už teď? Stejně ji na nic nepotřebuješ, vědomí to zvládne samo :-)). Dělej, co Tě baví a to, co Ti dělá dobře. Stejně nemůžeš nic dělat!:-)))) Jakékoliv techniky, Poznání sice nedocílí, ale třeba udělají dobře nebo uklidní. Dělej, co děláš rád. Čím víc se o TO lidé snaží, tím víc se od TOHO oddalují a nevidí, že TO je TADY a TEĎ. Život je jedno velké dobrodružství, přestaň myslet, vrhni se do vody, nech se unášet proudem a pozoruj, jak se odvíjí život. Sám od sebe bez toho aniž bys do něj musel zasahovat, anebo se snažil něčeho docílit. STAŇ SE POZOROVATELEM všeho dění, filmu života, který prožívá iluzorní osobnost. Ono si TO stejně děla co chce a hraje si, na co chce. Největší chyba je brát to všechno vážně...:-).

Pusť to všechno z hlavy, PŘESTAŇ MYSLET a BUĎ!

 

Učení - Ukazatele k praxi

Žádná touha či otázka není hloupá, to je jen posouzení mysli. :-) Tady a Teď o Tobě nikdo nesoudí, Tady a Teď není nikoho, kdo by myslel  :-). Jen TADY a TEĎ jsi svobodný…. , ale právě TEĎ, v tomto okamžiku, když jsi TADY … ne za rok či za 20 let. Třeba jsi hledal svobodu někde jinde? TADY a TEĎ, to je jediná svoboda, která existuje. V tomto okamžiku, který je věčný, kde není času ani myšlení, sem se musíš stále vracet, TADY nemají myšlenky žádnou moc. Když jsi TADY a TEĎ, jsi svobodný, vidíš, že není co hledat, všechno je TADY, co potřebuješ, tedy spíše vidíš, že nic nepotřebuješ. Tento klid a mír vynahradí všechny zemské ztráty. TADY a TEĎ vidíš, že jsi byl vždycky volný. Že není nikoho, kdo by mohl být nesvobodný. Svobodu bytí ve smyslu Probuzení či Poznání, Ti může dát jen vědomí samo, TO jediné, co se kdysi identifikovalo, aby poznalo samo sebe a všechny možné lidské aspekty. JEN TO může tuto identifikaci rozpustit a sice tehdy, až nastane ten "pravý" čas. Kdy to bude, nikdo z nás neví, jen vědomí samo. Nikdo z nás nemůže nic dělat, ani proto nic udělat, je to vůle boží.

Já Tě k tomu můžu vést a stále na to poukazovat...a svítit Ti tak na cestu :-).  

 

Učení - Ukazatele k praxi

Ja som si vždy myslel opak, že zbavením ega, sa zbavím strachu a depresí. Jak se zbavit něčeho, co vůbec neexistuje? :-) Strachy jsou jen strachy, deprese jen deprese...všechno se jednou změní, ale když o to usilujeme a chceme se toho zbavit, bojujeme vlastně proti tomu, co JE a odmítáme boha v sobě samém. ALE I TO JE BUH a jeho lidská zkušenost. Nic není špatně, není možné udělat žádnou chybu. Tím chci říct, že nemusíš být nečinný. Dělej, co můžeš či nemůžeš, stejně na to nemáš vliv. Buď je činnost, nebo nečinnost TADY a TEĎ. Když TO v Tobě chce bojovat, tak bojuj. Nebojuj proti tomu, když vyvstává agrese, všechno co JE, je v pořádku, není žádný pocit, který by byl špatný. Jsou pocity příjemné a nepříjemné. Když jsme s tím, co Je a naše pocity přijmeme, rozpustí se v našem bytí.  

 

Učení - Ukazatele k praxi

Vaša veta: "ODDAT SE veškerým emocím, které cítíš, každé možné či nemožné situaci, ve které se nacházíš... PŘIJMOUT vše..." Tu sa chcem spýtat, na to, ako to je myslené, lebo veľa "Prebudených" dáva radu aby sme sa s emóciami, telom a myšlienkami nestotožnovali.

Nemám na mysli ztotožňování se s emocí. Myslím tím jen, abys byl ochoten, pocítit to, co cítíš, ať je Ti z toho třeba i nanic, i když se Ti to někdy všechno třeba hnusí... nebo jsi ze všeho zoufalý. Když prozkoumáš to, co je TADY a TEĎ, vidíš, že myšlenky přicházejí a odcházejí, že emoce přicházejí a odcházejí. Ty tedy nejsi totožný s emocí a myšlenkou. Někdy jsou emoce velmi silné a uchvátí nás. Přesto jsou to jen emoce, které přicházejí a odcházejí nebo se objevují v TOM a za nějaký čas se ztratí. Ale Ty jsi TADY a TED, Ty jsi TO, co ten životni film ve formě emocí pozoruje; jeden veliký nekonečný blok, v čem se vše jeví - TO jsi TY. TO, co je neměnné, co je vždycky TADY, když se zastavíš a pořádně se podíváš. V TOM se mohou objevovat různé emoce, které, když budeš ochoten je prožít, Tě zakrátko opustí, protože budou Tebou plně integrovány. Ty je tedy tímto přestaneš potlačovat. Ty jsi jen POZOROVATEL svých emoci, které jsou někdy velmi silné, to je pravda, ale i ta nejsilnější emoce odejde a roztopí se zakrátko či za (ne-)dlouho v Tobě samém. To je alchymistický proces jak transformovat olovo na zlato, jak "zušlechtit" sám sebe - tedy jen na úrovni iluzorní osobnosti. Jinak není samozřejmě zušlechtit co, protože TO, co ve skutečností jsi, je, bylo a vždycky bude dokonalé. Takže se není za čím hnát, není co hledat, Tvoje osobnost je perfektní, taková jakou chtěl bůh mít, jeho dokonaly prototyp...:-). A to, co si na osobnost jen hraje je stejně dokonalé, tak jako tak. Už asi víš, proč se Ti, kteří poznali pořád jen smějí a není pro ně co říct..

 

Učení - Ukazatele k praxi

Z mé vlastni zkušenosti, Tě mohu uklidnit:: Ty jsi nikdy nic neudělal, ani nezavedl, protože Ty nejsi žádný osobní konatel. Nikdo z nás nemůže nic dělat! Ono se to tak skutečně jeví, že něco děláme, ale není to moje poznání. Moje poznání je, že život plyne tak jak plyne a není nikoho, kdo by ten náš život někam mohl zavést. Ani do správné či do špatné situace... Přesto rozumím dobře Tvým pocitům strachu a úzkosti, vycházející z mysli a je mi líto, že se tak trápíš. Všechno co existuje, je vědomi, které se nějakým právě možným způsobem vyjadřuje a dělá prostřednictvím Františka a Františkova "života" a mentálních kondicí své vlastní zkušenosti: jaké je to být člověkem. Vědomí dělá zkušenosti na základě aspektu lidského bytí, které je možné poznat a prozkoumat jen prostřednictvím materie a lidského života. Vědomí zkoumá tedy skrze Františka sama sebe a určité resp. předurčené aspekty lidského života prostřednictvím Františkova životního filmu. Žádný z nás nemá vliv na svůj život. Jediné, co existuje, je vědomí, které odvíjí tento životní film podle stanoveného scénáře. Jsou různé scénáře. Někteří z nás zažívají tragédie, jiní melodramy, ostatní horory. Každopádně jde o to, aby vědomí prozkoumalo veškerá možná OMEZENÍ prostřednictvím duality, jako protipól své věčnosti a nekonečna. Jediné, co existuje, je ale pozorovatel /divák tohoto filmu, kterým je vědomí samo. Nikdo z nás nemá žádný vliv na svůj osud či životní film. Jediné co je nám možné je sledovat a reagovat, jak reagujeme. Ani na tyto reakce nemáme žádný vliv, a když už mysl neví jak dál, tak je nejlepší všechno pustit, stejně se to všechno odvíjí samo.:-) Je to jen naše představa, že my osobně do všeho zasahujeme a všechno řídíme. Když se zastavíš a začneš pozorovat, jak jde život, uvidíš, že vědomí zasílá impulsy či reakce, které jsou provedeny. Můžeš to všechno sledovat a budeš-li to pozorně zkoumat, přijdeš na to, že jsi veden. Jakou bys tedy mohl kdy udělat chybu? Není to ulehčující? Jen představa, že František je ten, který něco koná, vyvolává poslední důsledek, že František něco dělá špatně nebo že něco zvoral. Vše je potom doprovázeno pocity selhání, viny a strachu, které vyvstávají z mysli. Jako první je třeba se zastavit a pochopit, že František nemá na svůj život žádný vliv. Že veškeré změny, reakce či motivace včetně chybějících motivací jsou věci vědomi. Takže si klidně v pohodě sedni a staň se divákem ve svém vlastním filmu. Já věřím, že to nebude bez lidských emoci a strachu, které jsou dány mentálními kondicemi Františka, proto se na filmy díváme. Ale jaký by to byl lidský život, kdyby v něm nebylo těchto aspektů a vlastností? Problém je ten, že mysl má ten názor (koncept), že je na tom všem něco špatného. Strach je jen strach, trable jsou jen trable, NIC nezůstane takové, jaké to je. Když si mysl už neví rady, tak neví, jak dal. Mysl stejně nemá ponětí, ona je jen obsahem vědomí a vědomi řídí vše. Pak mysl ustane a zastaví se. To je dar, celé této situace. Když mysl ustane, tak JSI. Nejsi tím ani oním, nevíš, jak dál, mysl nemá žádnou moc, jen BYTÍ. Život v dualitě nemůže být vždycky příjemný, v dualitním světě není možné neustále udržovat jen jeden pól, nejlépe ten, který pokládáme za dobrý. Za každé plus je jedno minus, to jsou zákony materie. Na mentální kondice, na náš životní film nemá nikdo z nás žádný vliv. My ho můžeme jen akceptovat poté, co jsme udělali, co jsme mohli, nebo taky ne...všechno je možné. Miliardy životů a každý z nás má sám svůj jedinečný film. František prožívá momentálně chaos. Když budeš situaci akceptovat, když budeš akceptovat to, co nemůžeš změnit, můžeš s tím být v míru. Když budeš ochoten pocítit strach Františka, bez jakýchkoliv konceptů, poznáš, že je to jen pocit a uprostřed tohoto orkánu, který s Tebou mlátí, se v jeho samém centru nachází klid a mír. Přestaň věřit mysli a buď v tomto klidu a v tomto míru s tím, že vyčkáš, jak se věci budou dít dál - ty se budou odvíjet i nadále, stejně bez Tvého souhlasu, spontánně a tím směrem, kterým se odvíjet mají. O to se postará už vědomi samo. :-)
Jedno jaký film se venku odehrává, to nemění nic na tom, že TY JSI věčné VĚDOMÍ a vždycky budeš. Život Františka se bude vyvíjet podle karmy jeho těla nějakým způsobem dál. Ale nezapomeň na to, kdo jsi Ty, čím jsi vždycky byl a budeš, VĚDOMÍ. DOKONALÉ JEDINÉ VĚDOMÍ, pro které se nikdy nic nestalo...:-) Ty jsi jen bůh, který dělá lidskou zkušenost.:-)  

 

Učení - Ukazatele k praxi

Nemohu Ti slíbit, že dostaneš, TO, co si představuješ. Proto Ti raději naleju čistého vína. Svobody bytí nenabydeme tím, že se zbavíme našich strachů a depresi nebo že se zbavíme sami sebe, tedy jáství. Pravá svoboda není pocit svobody, protože se cítíme volní a nezávislí. Naopak. Pravá svoboda nastane, při POZNÁNÍ naší bezmocnosti, a když akceptujeme to, CO JE. AKCEPTOVANÍ našeho života, se všemi jeho omezeními, s pocitem veškerých hranic či nesvobody, který nám život nabízí. OPRAVDOVÁ SVOBODA zahrnuje všechno a nevynechává nic, tedy ani pocit nesvobody, strachu či depresí. Proto buď na tu svoji depresi hodný a měj ji rád.:-)
To je jediná možnost, jak ji transformovat na svobodu bytí. Po poznání pravdy sice pocit jáství či osobního konatelství zmizí, ale nemusí zmizet strach či vztek, bezmocnost nebo smutek a veškeré jiné lidské pocity, které patří mysli. Rozdíl je jen ten, že se na nikoho nevztahuji. :-)
Život je náš pravý mistr, který nás učí. Tento mistr nás učí oddání se našim veškerým kondicím, našim někdy bláznivým programům, ze kterých je pro nás mnohdy nemožné vystoupit. ODDAT SE veškerým emocím, které cítíš, každé možné či nemožné situaci, ve které se nacházíš. Oddat se tomu a být s tím, CO JE a být OCHOTEN pocítit a PŘIJMOUT vše, aniž by záleželo na tom, jestli je to krásné či bolestivé.

TO JE PRAVÁ SVOBODA, TO JE NEZÁVISLOST.