* Učení *

 

Otázky a odpovědi 2

Marta odpovídá na dotazy - pokračování 2     

Dotazující: Někdy mám pochybnosti. Pochybnosti o tom co dělám, pochybnosti o všem.

Marta : Existuji 2 cesty jak toto transformovat. Pochybujte o pochybnostech. Ptejte se 'Kdo má pochybnosti?' Následujte myšlenku o pochybnosti až k jejímu prameni a budete vidět, že se rozplyne ve vašem srdci. To je jen mysl. Protože každá naše myšlenka je řízena bohem (t.j. není naše, ale boží a my jsme jen její příjemci) není možné udělat v životě žádnou chybu, stejně jako není možné jednat proti vůli boží. Nemáme vliv na své myšlenky a na to co si myslíme, ale na místo toho, abychom s nimi bojovali je můžeme pozorovat. Pochybnosti JSOU. Stejně tak je jako spousta jiných věcí, které prožíváme v tomto životě. Akceptujte své pochybnosti, to je další možnost. Dříve nebo později přijde řešeni samo od sebe. Jste prostě bůh, který právě pochybuje. Není na tom nic, co by nebylo O.K.?  

D: Vnímám něco jako intuiční vedení, ale nejsem si tím úplně vždy na 100% jista.

M: Není možné udělat chybu. :-) Je jen jedno vedeni, žádné jiné vedení ve skutečnosti neexistuje. Mysl je součástí vědomi. Podle toho, zdali nastane to, co naše mysl očekává, dochází pak k ohodnocení jako 'správné' (intuitivní ) rozhodnutí nebo 'nesprávné.'  

D: Omlouvám se, že jsem takto otevřený, ale nemohu čekat pomoc bez otevření se ...... Nechci aby někdo můj baťoh nesl(moje bloky), ale třeba je tam někde u Tebe schovaný klíč k tomu baťohu a když mi ho pošleš (hodíš, dáš, půjčíš ... cokoliv) tak budu třeba moci alespoň část těch krámů z baťohu vyhodit..... :-)

M: Pravý učitel se Tě nebude snažit změnit. Ten ví, že věci jsou jaké jsou. A ty musíš jednat tak, jak musíš jednat. Kdo má v sobě jen trochu zralosti Ti neřekne, co máš dělat a nikdy nebude jednat proti Tvé vůli. On Tě povede a bude Tě podporovat v Tvém rozhodnutí, ať dopadne toto rozhodnutí jakkoli. Kdo jedná jinak, sleduje jen své osobní zájmy a ne zájmy existence.

 

 

Učení - Otázky a odpovědi 2 - Strana 2 -

D: V Tvé odpovědi na můj blok 'zneužití moci .....' vnímám hodně Lásky a soucitu. Myslíš, že je možné jej nějak transformovat? Myslíš, že bys mi mohla poradit jak na to?

M: Procházíme zkušenostmi, které jsou nám předurčeny existenci. My se jim nemůžeme zásadně vyhnout. Můžeme se z nich jen poučit. Bojovat se životem a odmítat zkušenosti znamená odmítat boha. Jsi -li skutečně ochoten cítit svoji bolest a nepotlačovat ji, rozpustí ze za krátko v Tvém vlastním bytí. Když ti dotyčný ukáže Tvé vlastní emoce, které jsi schopen akceptovat, kde je pak problém?
Ne situace je rozhodující, ale Tvůj postoj k situaci. Když budeš ochoten přijmout svoji zkušenost, jako 'jenom' zkušenost, která patří k Tvému životu stejně tak jako tisíc jiných, bez toho aby si se cítil obětí, budeš vidět celou věc z jiného úhlu. Jde jednak o to, akceptovat ji aktivně jako část svého procesu, kterým se učíš.
Vycházej zásadně z toho, že každý se snaží jednak, jak nejlépe ( ! ) dovede. I ten, který Tě zranil nebo zneužil, nedokázal jednat v dané situaci jinak. Když budeš schopen pochopit, že dotyčný nedokázal jednat jinak, budeš s ním vyvíjet soucit. Na druhé straně je nutno říct, že jsme pouze příjemci myšlenek a tudíž stojí za každým jednáním božský zdroj, jednající jako světec, politik nebo zloděj. Jsme jen loutky v rukou božích. Ani zloděj si své jednání nevybírá. Dále je nutné vyvinout toleranci vůči těm, kteří jednají, jak jednají. My myslíme, že jsme tolerantní. Jsme ale skutečně tolerantní ? Když trpíme tím, že někdo jedná tak a ne jinak, znamená to, že si přejeme, aby dotyčný jednal tak, jak chceme my. Tímto se mu snažíme vnutit svoji vůli. Musíme se tedy prvně vzdát své vlastní moci. Zde jde o to, tolerovat osobnost druhého bez našich vlastních představ. Nech je myslet o tobě co chtějí, nech je dělat co chtějí... buď v tomto smyslu tolerantní. Hranici vidím tam, kde člověk druhému škodí fyzicky a duševně na zdraví. Tolerance neznamená stát se obětí nebo nereagovat nebo nechat si všechno líbit.:-)
Život na zemi zůstane pro individuum vždycky rizikem. Ve snaze se uchránit před eventuální bolestí se ego stále víc a víc nevědomě omezuje. Ego se snaží toto riziko vlastní kontrolou vyloučit, protože má z něj strach. Jediné řešení leží nad polaritou a znamená akceptovat obě strany mince.
Když přestaneš očekávat určité chování / věci od života, staneš se pouhým pozorovatelem, který nemůže byt zklamán. V tomto je skryt klíč k Tvé vlastní svobodě.  

D: Jestli to správně chápu důležité je nepříjemné pocity akceptovat. Akceptovat znamená prožít?

M: Spíš bych řekla, být ochoten (!) prožít a cítit to, co se právě dere na povrch a říct tomu 'Ano'. Prožít se dá ledaco, dá se to snést a pak jsme rádi, že je to za námi a že jsme se toho zbavili. To není ono. Humorně vyjádřeno z pohledu boha : Představ si, že bůh neví, co je to smutek a trápení. Tak se do toho pocitu snaží 'vtělit' a pak si říká: ' Aha, tak takový je pocit trápení, hm to je zajímavé, dám si to ještě jednou, to jsem nikdy nezažil... a co pak mám ještě na skladě? Být odmítnut. Hm, .....to je teda bomba a co dál ? Pak by tam byla ještě bolest .....aha, to je teda záhul, je to jak na strašidelné dráze.....'
Ochota projet strašidelnou dráhou, tj. našimi nepříjemnými pocity a bolestí a plně je přijmout / akceptovat, tedy potlačenou energii integrovat.  

D: Co je to poznání pravdy? Co se mnou stane potom?

M: Poznání pravdy je poznání toho, kdo ve skutečnosti jsi. Nestane se vůbec nic. Organismus žije dál. Budeš cítit slunce a vánek ve vlasech a když tě pes kousne do nohy, tak budeš 'řvát' jako tygr.  

D: Co je prosím satsang a co je prosím daršan?

M: Já říkám Tichý daršan tomu, když jsem jen v tichosti a nemluvím. Daršan je také přenášení milosti prostřednictvím pohledu. Proto se také překládá mimo jiné jako „pohled“.
Když mluvím nebo odpovídám na otázky, tak tomu říkám satsang. Mluvení je většinou pro zábavu a pro porozumění, největší síla je síla ticha. Proto nejraději mlčím.
Oba pojmy poukazují na „setkání se seberealizovanou bytostí“. Rozdíl nehraje žádnou roli, stejně tak je možné dělat satsang v tichosti. V podstatě je to jedno a to samé.